Budoucí lesníci se učí zvládat práci, na kterou harvestory nestačí

Střední lesnickou školu a Střední odborné učiliště Křivoklát v Pískách, kde se vyučují učební obory Lesní mechanizátor, Truhlář a Opravář lesních strojů a maturitní obor Lesnictví a Veterinářství, vedl posledních 34 let Vratislav Dlohoš. Provedl školu turbulentním obdobím 90. let a přivedl ji do nového milénia a digitální doby. V oblasti vzdělávání budoucích lesníků působí celý život, začínal na Modravě, pak se přemístil do Nového Města na Moravě a zakotvil v Křivoklátě. „Když se ohlížím zpátky, tak bych vyzdvihl jednu velkou proměnu. Dříve mívali žáci mnohem větší zodpovědnost k našemu oboru,“ zamýšlí se. „Zatímco kdysi do lesnických škol nastupovaly děti z rodin, jejichž členové v lese po generace pracovali a měli k tomuto oboru blízko, dnes naši školu vyhledávají žáci s opravdovým vztahem k přírodě, který je pro nás klíčový,“ zdůrazňuje.

Během svého působení ve školství zaznamenal i úpadek zájmu o studium na učilištích, protože se na jejich úkor začaly prosazovat maturitní obory a gymnázia. „Málokdo si uvědomoval, že řemeslné práce bude vždy dostatek a že kvalifikovaní a šikovní řemeslníci budou vždycky potřeba,“ přidává další poznatek ze své praxe a je rád, že zájem o studium na jeho škole přes to všechno trvá. Každoročně se sem hlásí zhruba o třetinu až polovinu deváťáků víc, než kolik mohou kapacitně zvládnout. I proto na škole studují ti nejlepší, kteří projdou sítem státních a odborných přijímacích zkoušek. Ačkoli by se mohlo zdát, že lesnictví je spíše „chlapská“ práce, s každým rokem přibývá zájemců o studium i z řad dívek, které nacházejí uplatnění například v pěstebních pracích ve školkách.

Část absolventů školy pokračuje v dalším studiu zaměřeném zase na lesnictví nebo ekologii, zhruba třetina až polovina zůstává u řemesla. „V minulosti mívali lesní dělníci sice největší dřinu, ale také nejvyšší platy. Toto už u nás dávno neplatí, i když dřina zůstává pořád stejná. Proto se nedivím, že v zájmu vlastní obživy jdou někteří pracovat mimo obor, do sucha a do tepla a za větší odměnu,“ říká Dlohoš.

Když lidské práci pomáhají stroje

Svojí jedinečnou polohou škola žákům na jednom místě poskytuje vzdělávání, ubytování i široké sportovní vyžití venku i v tělocvičně, ale i toulky křivoklátskou přírodou se zaměřením na myslivost a pohyb. Na praxi studenti chodí do okolních hlubokých lesů a do proslulé Lánské obory pod správou Kanceláře prezidenta republiky. Během praxe se postupně seznamují se stroji, které jim jejich řemeslo pomůžou lépe zvládat. „Naši žáci během studia poznávají stroje a nářadí od všech značek, které působí na trhu, aby získali přehled o jejich vlastnostech. Značka STIHL je pro nás synonymem pro stoprocentní spolehlivost, trvanlivost a kvalitu. Zatímco při práci v lese studenti používají především motorové pily a křovinořezy, truhláři v dílně si oblíbili práci s aku pilou GTA 26, s níž pracují nejraději,“ vyzdvihuje Dlohoš. Ve škole dokonce zřídili malé muzeum motorových pil, ve kterém mají i model STIHL Contra, BLK, 041 AV a další historické kousky. V rámci soutěže Dřevorubec Junior tyto modely vystavují a zejména příslušníci starší generace se nad nimi každý rok rozplývají.

Soutěže žáků lesnických učilišť v práci s motorovou pilou Dřevorubec Junior, kterou značka STIHL dlouhodobě podporuje, se zúčastňují studenti do 21 let z Čech, ale i ze zahraničí. Tyto závody mají totiž více než padesátiletou tradici a od roku 2006 ji každoročně pořádá ve svém areálu právě škola v Křivoklátě. Zúčastnit se jí v barvách tamní školy je otázkou prestiže. „Naši studenti jezdí na podobné akce zase do Srbska, Bulharska, na Slovensko nebo na Alpen Adria do Rakouska, což jim otevírá nové obzory a nám ukazuje, jak k výuce a vzdělávání přistupují jinde,“ pochvaluje si.

A kam směřuje lesnictví jako obor? Vývoj přináší nové technologie, harvestory, jinou sortimentaci, podle které se mění i dřevozpracující průmysl. Základním problémem ale zůstávají pracovní síly. „Díky harvestorům výrazně ubylo lidem práce, ale kvůli členitému terénu naší krajiny se nedostanou všude. Takže přibližně 50 procent práce zůstává stejně na lidech. Byl bych rád, kdyby toto řemeslo bylo nejen více preferované, ale také více oceňované,“ přeje si Dlohoš, který ve škole zůstává i nadále, jen její otěže v červnu předal mladší generaci.