Co udělat pro to, aby byla vaše zahrada pohostinná pro včely?

Význam včel lze shrnout do několika slov: žádné včely, žádná sklizeň. Většinu rostlin totiž opylují divoké včely a včely medonosné. Nejpatrnější rozdíl mezi nimi je v jejich životním stylu: divoké včely jsou samotářský hmyz, který si vytváří hnízda na nejrůznějších místech, zatímco včely medonosné žijí společně v úlu. Včela medonosná vede v opylování jednak pro svoji početnost, jednak pro schopnost překonávat zimní období ve společenstvu cca 15.000 jedinců a jednak pro svoji unikátní vlastnost, kterou je florokonstantnost, tedy věrnost květu. Ideální je, když jsou na zahradách a zahrádkách samotářské včely, čmeláci, motýli a další hmyz společně s včelou medonosnou.

Pestrost a květy po celý rok

„Včely v české krajině velmi trpí chudobou druhového pylu, protože ke svému životu potřebují pestrost. V tom jim můžou všichni zahrádkáři pomoct,“ zdůrazňuje Miroslava Novotná, která na včelařském učilišti v Nasavrkách vzdělává studenty v oblasti včelí pastvy a úzce spolupracuje s Českým svazem včelařů. Mnoho soukromých zahrad totiž není pro včely vůbec vhodných, protože vznikly tak, aby vyhovovaly vkusu majitele nebo aby se o ně snadno pečovalo. „Sestříhaný živý plot nebo zahrada s tújemi a trávník posekaný na pět centimetrů včelám ani jinému hmyzu opravdu neposlouží. Přitom je zahrádkáři potřebují například k opylování ovocných stromů nebo dalších rostlin pěstovaných na semeno,“ pokračuje Novotná.

Jak tedy můžou zahrádkáři včelám pomoct? „Snažte se o to, aby vaše zahrada kvetla celoročně. Nejkritičtější období je předjaří, kdy mají včely ve volné přírodě pylu nedostatek. Do větších zahrad proto doporučuji zasadit vrby nebo lísky, okrasné třešně, slivoně, jabloně, trnky nebo hlohy. Do menších co nejvíc jarních cibulovin, jako jsou sněženky, bledule, krokusy,“ vypočítává Novotná a dodává, že i v užitkové zahradě se najde spousta keřů, které jsou pro včely přínosem, jako jsou angrešty, muchovníky, zimolezy nebo borůvky.

Koncem léta nastává pro včely druhé kritické období. Opět potřebují velké množství pylu, protože se rodí tzv. zimní generace včel. Ty jsou zvláštní tím, že potřebují pyl k vytvoření tukového tělíska, které jim usnadní přezimování. „Na přelomu srpna a září je ve volné přírodě opět pylu málo, proto včelám pomůžou zahradní rostliny, jako jsou astry, rozchodníkovce, zlatobýly nebo zápleváky,“ dává tipy Novotná. Potom už se včela chystá k zimnímu spánku a pastvu nepotřebuje. Pokud máte na zahradě keře, nestříhejte je před zimou. Včely a další hmyz v nich rády přezimují.

Hnízdění a úkryt

Vaše kvetoucí zahrada nebude nikdy opravdu přátelská ke včelám bez míst k hnízdění. Zejména včely samotářky, které obvykle hnízdí ve stoncích rostlin a dírách ve dřevě, milují úkryty jako hmyzí hotely a mezery v suchých kamenných zdech. Postavit si hmyzí hotel svépomocí je velmi snadné, ale můžete ho také zakoupit v mnoha zahradnictvích. Ujistěte se jen, že používáte správné výplňové materiály: včely se rády ukrývají v rákosí nebo bambusovém proutí, mušlích nebo šiškách, ale děrované cihly a dřevitá vlna pro ně nejsou vhodné.

Jinou možností ubytování pro divoké včely je suchá kamenná zídka a oblíbeným útočištěm včel, ale i ježků, ptáků nebo motýlů jsou hromady dřeva připravené na zahradě na topení. Některé druhy, jako například pískorypka vrbová, si vyhrabávají svá hnízda i v písčité zemi.

Rostliny přátelské ke včelám

Při výběru vhodných rostlin nejprve zvažujte původní druhy i plevele. Pro hmyz jsou lákavé například vlčí máky, chrpy i bodláky. Zároveň myslete na to, že včely potřebují květy s jednoduchými okvětními lístky. „Z tohoto pohledu jsou například tolik oblíbené sakury neprosto nevhodné, protože mají plný květ a kvetou jen několik dnů v roce. Je lepší nahradit je třeba okrasnými jabloněmi, které kvetou dlouho a na podzim se odmění krásnými červenými nebo žlutými jablíčky, která v zimě potěší i ptactvo,“ navrhuje užitečnou změnu Novotná.

Ve městech se v poslední době často objevují květinové záhony nebo pásy. I ty pro včely představují vynikající místo pro získávání potravy. „V našem městě jsme takový záhon také měli a kolega v něm napočítal neuvěřitelných 16 druhů samotářských včel,“ raduje se Novotná. A na závěr dává malé doporučení: „Zkusme sekat trávníky na zahradě jinak. Nechme trávník povyrůst, ať v něm vykvete jetel nebo černohlávky. Nebo si dejte do zahrady plané rostliny, jako jsou kopretiny nebo zvonky. Odmění se vám krásnými květy a včely, čmeláci i motýli vám za ně budou vděční.“

Příklady rostlin vhodných pro hmyz

Květiny a trvalky: orlíček, hvězdnice, svazenka, jiřinka, Kleopatřina jehla (mnohokvět hroznatý), zimolez (večer nádherně voní), zvonek, šanta kočičí, krokus, levandule, plicník, vlčí bob, pupalka (kvete v noci), hadinec obecný, mydlice (kvete v noci), řebříček, hlaváč, slunečnice, sléz, yzop.

Keře a stromy: jabloň, ostružiník, břečťan, maliník, bez, šípková růže, rybíz, popínavé a další růže s prázdnými květy, dřín, brslen, vrba, trnka, angrešt, hloh, psí víno, japonská vrba.

Zelenina a bylinky: fazole, okurky, brutnák, měsíček, lichořeřišnice, šalvěj, rozmarýn, levandule, mateřídouška, máta, tymián. Zelí, mrkev a cibule až druhým rokem, kdy pokvetou.