Když děláte práci poctivě, lidé se k vám budou vracet

Pokud jste někdy navštívili vánoční trhy v Olomouci, Ostravě či Brně, určitě si vzpomenete na krásné dřevěné betlémy. Ač je každý trochu jiný, jedno mají společné. Jejich autorem je totiž řezbář Jiří Halouzka, majitel mnoha českých i světových rekordů.

O své práci, která se mu stala koníčkem a životním posláním, by dokázal mluvit hodiny. Vždy však s pokorou a úctou tak, že byste si ani ve snu neřekli, že ten fousatý pán v roztrhaných montérkách před vámi je pyšným majitelem a tvůrcem betlému, který byl oceněn titulem „Největší betlém na světě“. Ten má v současnosti okolo 260 soch v životní velikosti a každým rokem přibývají další.

Třetí generace řezbářů

Volba řezbářského povolání nebyla pro Jiřího Halouzku vůbec náhodná. „Více méně mě vychoval můj děda. Doma v Horce nad Moravou jsme měli chlívek s kozami, které děda prodal sousedovi, abychom měli kde pracovat. Na místě chlívku vznikla malá dílna s kamny, v níž mě děda od mých 7 let učil vyřezávat. Jelikož byl myslivec, jeho doménou byla výroba podložek pod paroží, věšáků a lustrů. Nebyl ale prvním řezbářem v naší rodině. Můj praděda, který se narodil v roce 1882, vyřezával do starých chalup vikýře, zábradlí nebo listy a jiné ornamenty do různých hlavic trámů,“ popisuje Halouzka rodinnou řezbářskou historii. Je už třetí generací řezbářů a rozhodně ne poslední. Starší syn bude na řezbářskou školu letos nastupovat a mladší jej bude za dva roky následovat. „Byl bych rád, kdyby v mé práci pokračovali a rozvíjeli galerii.“

S postupem času, jak se měnilo zaměření generace Halouzků, měnila se i technika řezbářství. „Má sbírka děl by nevznikla nebýt pil, které jsou součástí celého procesu vývoje soch. STIHL nás provází skoro 30 roků a bude nás provázet i v budoucnu. Už jsem vyzkoušel nejrůznější pily a nejrůznější značky, co se prodávají. Občas potřebuji řezat i 10 hodin vkuse, takzvaně řežu na doraz pily, ale ty od STIHLu mě ještě nezklamaly,“ popisuje Halouzka.

Co se týče strojů, našli byste u něj téměř celé produktové portfolio motorových pil STIHL. Malé pily na detaily, ale i ty nejsilnější, které používají profesionální dřevorubci na nejtěžší těžařskou práci. A to i se speciálními lištami. Ta nejdelší měří dokonce 180 cm. „Pila vám nepostojí, vaše ruce rozhodují, jak se pila bude pohybovat a v jakých otáčkách. Je zapotřebí pilám rozumět, každá vyžaduje trochu něco jiného.“

Musí za vás mluvit vaše práce

A co ho na uměleckém řezbářství nejvíce baví? Boj se sebou samým. „Musíte mít ostré nástroje, dokázat si je nabrousit a znát možnosti pil. Musíte být lepší než ostatní, abyste se prosadili. Ne slovy, ale rukama, pilami a hlavně svými schopnostmi. Já mám to štěstí, že pro to nemusím udělat nic, jenom vytvářet věci, které mě baví. Před pár lety o mně vyšel článek na internetu a objevil jsem se v několika magazínech v dopravních prostředcích. Najednou, kde se vzali, tu se vzali, přijel štáb a natočili o mně do cyklu Náš venkov, který se vysílal v České televizi, celý díl nazvaný Řezbář z Guinnessovky. Já pro to nemusel hnout ani prstem. Musí za vás mluvit vaše práce. To je pro mě to nejcennější. Ani jednou během své práce jsem nemusel otevřít ústa, byl jsem vždy hodnocen na základě mých výtvorů. A ty pily k tomu bezprostředně patří, pomáhají mi k dosažení mých cílů.“

Díky svému dílu se dostal do zahraničí a setkal se dokonce i s papežem. Ale o tom zase příště…