Obnova poškozeného lesa na Vysočině: Zapojil se i STIHL

Extrémní vedra = předzvěst potíží

Potřeba pustit se do obnovy novoměstských lesů vyvstala po několikaleté kůrovcové kalamitě. Jako její prvopočátek lze označit nezvykle dlouhé a horké léto roku 2015. Kůrovcům totiž „chutnají“ stromy oslabené vedry a suchem.

Jak popisuje Ing. Jiří Laštovička, odborný lesní hospodář, který se podílí na správě lesů Nového Města na Moravě: „V následujících dvou letech se na Novoměstsku ještě nic dramatického nedělo – množství veškerého vytěženého dříví bylo v nižších stovkách m3. V roce 2018 a 2019 už ale dochází k prudkému nárůstu objemu těžby.“ Vrcholem kalamity pak byly roky 2020 a 2021, kdy bylo v městských a okolních lesích v rámci nahodilé těžby (kůrovcové a živelné) vytěženo 33 000 a poté 35 000 m3.

Kůrovec na ústupu?

Nic naštěstí netrvá věčně, a tak i kůrovcová kalamita na Vysočině začala postupně ustupovat. Důkazem jsou klesající objemy nahodilé těžby na Novoměstsku – v roce 2022 bylo vytěženého dřeva 17 000 m3, o rok později už objem těžby nepřekročil 10 000 m3. „Myslíme si, že do dalších let můžeme hledět s jistou nadějí,“ doufá Jiří Laštovička.

Zelená pro smíšené lesy

Vyhráno ale ještě zdaleka není. Obnova lesa je dlouhodobou výzvou, která zahrnuje hned několik aktivit. Prioritou je soustavné vyhledávání napadených stromů. „Návštěvníci Ochozy se nás často ptají, proč kácíme zelené stromy. Jedná se však o stromy napadené. Symptomy poškození kůrovcem laik nevidí, ovšem lesníci ano,“ popisuje lesní hospodář.

Co vám napoví, že je strom napadený lýkožroutem?

• Viditelné závrty na kmeni
• Drtinky u paty kmene
• Reznutí a opad jehličí (defoliace) – koruna stromu působí tzv. opršeně
• Zvýšená produkce pryskyřice – strom se snaží škůdce zalít

Dalším důležitým úkolem je obnova lesních porostů na vzniklých pasekách (holinách), do které se před pár týdny zapojil i STIHL. V městských lesích Nového Města na Moravě bylo v roce 2021 necelých 32 hektarů holin. Na těch bylo dosud zasazeno přes 152 000 sazenic, zvolených tak, aby se z bývalé smrkové monokultury stal smíšený les, odolnější jak proti kůrovci, tak vůči rozmarům počasí nebo erozi.

Jaká je skladba nového lesa? 50–60 % tvoří smrk, doplněný melioračními a zpevňujícími dřevinami: bukem, jedlí, olší, javorem nebo modřínem. Jak vysvětluje Jiří Laštovička: „Nad smrkem není třeba lámat hůl a i přes kalamitu s ním musíme v obnovních plánech počítat. Důležité je zaměřit se na vytváření směsí vhodných pro daná stanoviště a využívat přirozené obnovy a náletových dřevin.“ 

Ani zalesnění ale ještě nezaručuje úspěch. Lesníky po něm čeká péče o mladé stromky, která zahrnuje nátěry proti okusu zvěří, ožínání, stavbu oplocenek, ochranu proti škůdci klikorohu borovému i opakované zalesnění (tzv. vylepšení) kultur. Ty totiž trpí přísušky, během kterých část sazenic usychá.

Pomoci může každý

Kromě nevyzpytatelného počasí se lesníci potýkají také s nedostatkem sezónních lesních pracovníků. Jsou tak rádi za brigádníky z novoměstských škol, firem a spolků. V dubnu 2024 se přidali i zaměstnanci společnosti STIHL, kteří vysadili 1 300 sazenic jedle bělokoré na 3 pasekách v lese Ochoza. Za pomoci ručních sazečů a benzínového jamkovače BT 131 tak zalesnili 0,32 hektaru lesa – a zároveň s předstihem oslavili Den Země, který připadá na 22. 4.

Jiří Rumplík, ředitel společnosti STIHL ČR, hodnotí akci pozitivně a doufá, že se STIHL do obnovy lesů brzy opět zapojí: „Jde o aktivity, které nám dávají smysl – tím více s ohledem na současný stav životního prostředí.“

Společnost STIHL děkuje za organizaci akce OLH Ing. Jiřímu Laštovičkovi, správci lesního majetku Bohumilu Buchtovi, lesníkovi Rudolfu Vopršalovi a týmu agentury Better.