Očima profesionálů: nejčastější chyby malých zahrádkářů

„Oceňuji, když lidé dokážou uznat, že na některou práci nestačí nebo si na ni netroufají, a zavolají profíkům. Horší je, když se na takovou zakázku přijedu osobně podívat a první, co vidím, je nešetrně provedený řez staršího stromu nebo prvních dvou tújí u letitého živého plotu. Ne vždycky lze takové zásahy ještě napravit,“ říká smutně na úvod majitel firmy, která pečuje o zeleň ve veřejném prostoru i v zahradách.

Starosti s tújemi

Na začátku stojí výběr vhodných dřevin. Takových, o které se člověk dokáže postarat sám a správně je umístit na pozemku. „Pro dřeviny doporučuju zajet do školky nebo do zahradnictví, kde odborníci umí poradit, která dřevina je vhodná do konkrétní části zahrady, zda vyžaduje sucho a víc slunce, anebo raději vlhko a stín,“ prozrazuje první klíč k úspěchu Pištora. Ze své praxe ví, že velice oblíbenou dřevinou byly zhruba před dvaceti lety túje. Jedná se však o introdukované (nepůvodní) rostliny, které Čechům učarovaly tím, že na zimu neopadávají, jsou stále zelené a nenáročné na pěstování. Teď se z nich ale pro některé majitele stávají strašáci zahrad a pro Václava Pištoru nejčastější zakázky. „Lidé chtějí túje buď výrazně zkrátit, anebo úplně odstranit a nahradit jinou dřevinou. My tak k jejich zkrácení musíme použít plošinu nebo obří žebřík. Pokud je máme nahradit, pokácíme je pomocí pily, vyfrézujeme pařez, aby znovu nerostly, ale kořeny nevykopáváme. Před výsadbou nového živého plotu je ale důležité vyměnit svrchní vrstvu půdy, protože má po tújích nízké pH, a je tedy kyselá. Pak do ní vysazujeme listnaté dřeviny, nejčastěji bobkovišně,“ popisuje.

Výsadby živých plotů se týká také jedna z nejčastějších chyb, kterou v českých zahradách pravidelně vídá. Pokud si lidé sází živé ploty sami, často jednotlivé rostliny umístí moc blízko k hranici pozemku, aby si ho nezmenšili. Potom se k nim ale špatně dostávají. „Když člověk vysazuje malou rostlinu, těžko si představí, že mnohonásobně vyroste. Vztahy se sousedy se mohou v průběhu let také změnit, a jak se potom majitel zahrady dostane na druhou stranu, aby mohl živý plot dobře ostříhat? Myslete na to už při výsadbě a umístěte rostliny alespoň dva metry od plotu. Túje nebo jiný živý plot během let zesílí a vy potřebujete i manévrovací prostor pro jejich řez a údržbu,“ doporučuje.

Nebojte se řezu

I zkušení zahrádkáři mají největší obavy právě z řezu stromů a keřů obecně. „Úspěšný řez stromů musí proběhnout před tím, než se stromy probudí ze zimního spánku, ideálně tedy na začátku března, kdy už tolik nemrzne. Pokud se k tomu zahrádkáři dostanou až v květnu, kdy proudící míza vyteče z řezné rány ven, strom to i přes použití balzámu velice oslabí,“ upozorňuje Pištora a radí, že v takovém případě je lepší odložit prořez na léto.

Za evergreen považuje používání slabých řezacích nástrojů. Lidé je často nakupují v hobbymarketech, kde za drahé peníze pořídí slabý a tupý nástroj. „Smutné je, že například v prodejně STIHL by za stejné peníze pořídili profi věc, která by jim jejich práci výrazně usnadnila,“ poukazuje na paradoxy. Mnohokrát viděl, jak nástroje z hobbymarketu řezy nezvládnou a zanechávají rozštěpené konce větví, které jsou nejen nevzhledné, ale zároveň budou dlouho regenerovat. Do takové rány se potom může dostat hmyz a zanést do ní infekci.

„I když je člověk schopný o svoji zahradu dobře sám pečovat, doporučuji čas od času zavolat profesionály, aby provedli hrubší zásah a dali živému plotu lidově řečeno fazónu. Taky je dobré nastudovat si k dřevinám, které má člověk na zahradě, základní informace o pěstování, aby stromům a keřům dokázal ve správný čas poskytnout tu správnou péči,“ vyzdvihuje Pištora.

Cesta k dokonalému trávníku není jednoduchá

Pokazit se dá i zdánlivě jednoduché založení trávníku. Největším nepřítelem je v tomto případě sucho a nedostatek vláhy. Buď se dá koupit trávníkový koberec, který lze pokládat, i když venku ještě mrzne nebo je velké vlhko. „Z ručního setí má člověk ale větší radost. Kvůli rovnoměrnému rozprostření osiva doporučuji využít posypové vozíky, které si můžete i zapůjčit v půjčovně zahradních strojů, a nerozhazovat osivo rukama,“ dává tip Pištora.

Nejčastější chyba u všech činností je špatné plánování. Lidé zaspí správnou dobu na konkrétní činnost a ona pak nemá kýžený efekt a spíše zahradě uškodí. Takovou typickou, špatně načasovanou činností je vertikutace neboli prořez trávníku, který patří k jarním a podzimním pracím na zahradě. „Hodně často vidím zničený trávník, který prošel vertikutací v červenci nebo v srpnu, kdy mají lidé dovolenou a pustí se do toho. Slunce pálí, teplota dosahuje k 35 stupňům, a proto trávník nemá šanci dostatečně zregenerovat a vertikutaci přežít,“ zdůrazňuje.

Druhou častou chybou při péči o trávník je nevhodně provedené hnojení, které opět vede k nevratnému poškození trávníku. Špatně rozprostřené hnojivo způsobí, že část trávníku zhnědne nebo se na něm vytvoří barevné mapy, anebo dokonce bílá místa, která se budou obnovovat několik měsíců. Proto důrazně doporučuje pořídit si i pro malou zahradu posypový vozík, který se o rovnoměrnou aplikaci hnojiva snadno postará.