Podzimní řez listnáčů je riziko. Proč je třeba odložit ho na jaro?

Nevhodnost podzimního řezu opadavých stromů plyne z fyziologie dřevin. Jakmile se organismu, který hromadí zásobní látky na zimní období, odebere část koruny, znamená to vždy jeho oslabení pro přežití nepříznivé části roku. I rány menšího rozsahu se tak musí v době vegetačního klidu vždy ošetřit, aby se do jádrového dřeva nedostaly patogeny.

„Naopak během vegetace je fyziologie stromu nakloněná regeneraci, dřevina má schopnost rychle rány čistit od patogenů ronící mízou a hojit zarůstáním kalusu. Pro tyto procesy potřebuje strom aktivní fotosyntetickou asimilaci, to znamená tvorbu stavebních a zásobních látek, a nějaký čas na jejich transport do místa poškození. Takové okolnosti nastávají jen a pouze během vegetačního období – ošetření opadavých listnáčů řezem je tedy dobré provádět v první polovině jejich plné vegetace, aby měla dřevina dostatek času rány nejenom zhojit, ale i vytvořit zásobní látky na zimní období,“ zdůrazňuje odborník s tím, že plná vegetace znamená, že strom má narostlou a rozvinutou většinu listů.

Když se zamýšlí nad tím, kde se vzal zvyk masivního zimního ořezu stromů, nenapadají ho žádné smysluplné důvody. „Snad to byly zvyky starých zahradníků. Po skončení sklizně ovoce ošetřit polámané větve stromů, což je samozřejmě v pořádku, a když už měli v ruce pilu, řezat dál a dál, aby si ušetřili práci v jarní hektické době. V průběhu podzimu, v době od konce srpna, je ale na výchovný řez opadavých stromů opravdu pozdě. Ošetřují se pouze vzniklá poškození,“ dává návod Milan Milfait.

Podobné to je i s výsadbou prostokořenných listnatých stromů. I s tím je třeba počkat na jaro. „Sázet bez problémů na podzim je možné jen stromky s pevným kořenovým balem pěstované v nádobách,“ informuje Milan Milfait a neobměkčí ho ani fakt, že na různých internetových fórech lze najít informace, že podzim je ideální například pro úpravu peckovin. Když se víc rozpovídá o tom, jaké všechny kroky je po řezu stromů třeba udělat, aby jim opracování opravdu prospělo, dává to smysl.

Oříznout a ošetřit

Pokaždé, když se do stromu řízne, měla by se vzniklá rána okamžitě ošetřit. Když na to majitel rezignuje, umožní patogenům uchycení v obnažené ráně. Strom je zkrátka zranitelný jako každý jiný organismus. „Všechny rány s průměrem větším než zhruba dva centimetry je nutné vždy ošetřit přípravkem určeným k tomuto účelu, minimálně alespoň štěpařským voskem. Tyto látky ochrání otevřenou ránu po řezu před vstupem všudypřítomných patogenů,“ jde do podrobností Milfait. O řez, zvlášť pokud je většího rozsahu, je třeba se takto starat i několik let. Ačkoliv se to nezdá, zacelení rány je dlouhodobá záležitost. Za jedno vegetační období se zahojí ty, které mají menší průměr. Odvíjí se to ovšem i od fyziologie rostlin a klimatu, tedy například toho, jak jsou vydatné srážky nebo jaká je průměrná roční teplota. Mimochodem, že to jde dobře, poznáte podle toho, že se na okrajích řezu tvoří měkká tkáň, která začne postupně přerůstat jádrové dřevo.

Rychlejší hojení ran dřevin nastupuje s vyšší teplotou a dostatkem vláhy. Proto je dobré po jarním ořezu stromy zalévat a mírně přihnojit a nezapomínat na ně se zálivkou ani během léta. Zacelení ran pak bude rychlejší.

Oslabené dřeviny je dobré pravidelně prohlížet a případně aplikovat i další ochranné prostředky. „Ideální je postřik s kombinací fungicidů a insekticidů, který zamezí útokům houbových chorob i škůdců,“ dodává Milan Milfait a zmiňuje ještě jednu dobrou radu, která se hodí zvlášť s ohledem na to, že máme ještě všichni v paměti letošní velké bouře. Pokud se stane, že se stromu nějaké větve ulomí, je dobré neotálet a v co nejkratší době ránu zarovnat řezem a ošetřit přípravkem. Odlomením větví vzniká totiž velká plocha pro průnik škodlivých činitelů.

Výjimku tvoří jen hniloby jádra a nekrotické tkáně odumírající v důsledku mechanického poškození, zatékání povrchové vody a rozkladem patogenní houbou a hmyzem. Takové části je dobré odstranit až ke zdravému dřevu. Pokud to nejde, nesmí se zatírat plošně jako běžné rány. Stromový balzám nebo vosk by hnijící tkáň uzavřel a urychlil rozkladný proces. Řešením je odstranit co nejvíce zasaženého dřeva a zbytek napustit impregnačním přípravkem s kontaktním fungicidem.