Prodejce STIHL v Plumlově má obchod s duší

Svoji profesní dráhu začínal v raných 60. letech u Vojenských lesů Plumlov, kam nastoupil po ukončení Lesnické mechanizační školy v Harrachově jako mechanik lesních strojů. Pracoval tady 26 let, a ačkoli to nebyla dobrovolná volba, seznámil se zde důkladně se všemi stroji STIHL. V tehdejším Československu byly totiž v Tuzexu dostupné jen hobby stroje STIHL, profi pily si Vojenské lesy nechávaly dovážet přímo z Německa. V té době tam pracovalo na pět desítek dřevorubců a o jejich pracovní nástroje se Otruba staral. „Tehdy docházelo k zajímavým paradoxům. Protože u nás nebylo možné zakoupit nové profi motorové pily, nakupovaly se ve velkém náhradní díly a z nich jsme ty pily sami skládali. Němci to nechápali, protože poskládaný stroj stál jednou tolik než nový. Logiku to nedávalo, ale jiná cesta k těmto strojům nevedla. Sám jsem jich poskládal desítky,“ vzpomíná s pousmáním.

Po sametové revoluci jeho rodina získala zpět v restituci dům na náměstí, ve kterém pomalu začal budovat svoji malou prodejnu. Musel se toho ale ze začátku hodně naučit. „Stroje, které jsme používali u Vojenských lesů, pocházely ze 60. a 70. let. To je doba, kterou považuji za nejkrásnější období dřevorubectví i automobilismu, tehdy se vyráběly špičkové kvalitní stroje, kterých si lidé vážili. Kvůli prodejně jsem ale potřeboval rozumět novým modelům a technologiím. Dnes mají více elektroniky a vývoj jde neustále kupředu. Vnímám to jak u strojů na práci, tak u aut,“ poznamenává a vzhlíží k minulosti. Vždyť jeho rukama prošly všechny modely pil STIHL počínaje nejslavnější jednomužnou pilou Contra z let 1959/60. Čtyři exempláře tohoto typu má dokonce doma ve své sbírce. A jak se mu líbí přechod na akumulátorové stroje? „Prodáváme je samozřejmě také, začínají si je vyžadovat i moji staří zákazníci, a to kvůli jejich šetrnosti k přírodě a tichému provozu,“ zdůrazňuje.

Prodejna s duší

Prodejnu pana Otruby znají lidé z celé Drahanské vrchoviny. Dokáže zde totiž i 40 let starým pilám poskytnout servis, nabrousit jim řetízek a opravit je. A to je jeden z důvodů, proč se svého obchodu zatím nechce vzdát. „Dnešní doba už pro mě není. Já jsem si svoji prodejnu vybudoval z ničeho a vím, že asi nesplňuje očekávání některých dnešních zákazníků. Není honosná ani dokonalá. Před dvěma lety sem přišla návštěva z německé centrály STIHL. Byl jsem z nich nervózní a samozřejmě jsem pořádně uklidil, ale řekli mi, že moje prodejna má duši a že po všech nablýskaných podnicích, které viděli, na tu moji nezapomenou, protože v ní přetrvává obrovské nadšení, s jakým celý příběh značky STIHL vlastně začal,“ líčí Otruba.

Od počátku cítí obrovskou podporu ze strany brněnské centrály a chválí si přátelské a férové vztahy, které ve firmě panují. Těší ho telefonáty i osobní návštěvy mladších kolegů, kteří se ho ptají na detaily ke starším strojům. Představuje pro ně chodící encyklopedii. Za svoji celoživotní oddanost značce STIHL dostal dokonce od majitelů celého koncernu ocenění.

Pravidelnou pracovní dobu mu v obchodě pomáhá udržovat šikovný mladý kolega, bez kterého by každodenní provoz nebo náročný servis zvládal sám jen těžko. On sám ve svých letech vnímá prodejnu spíše jako koníček. Nemá ji ale komu předat, a tak každý den řeší dilema, co dál. „Zavřít ji ze dne na den nedokážu. Úplně ji předat také ne. Po těch letech bez ní zkrátka nedokážu žít. Rodinu nemám, takže co s ní jednou bude, je ve hvězdách,“ zamýšlí se.

Sběratel

Nejsou to jen pily STIHL, kterých si Karel Otruba ze 60. let cení. Jak už padlo na začátku, s tímto obdobím je spojená i jeho životní vášeň pro staré sportovní vozy a veterány. Největší radost mu dělá Austin a Jaguar E, které má zaparkované v garáži pod plachtou, aby na ně přes zimu nesedal prach. Všechna jeho auta i motorky jsou plně funkční, a proto se každoročně těší na jaro, kdy si naplno užívá projížďky po okolí. Také jeho dům je plný starožitného nábytku a drobností pocházejících až z období první republiky. „Něco jsem podědil po svém strýci, něco jsem dostal, něco koupil. Pro někoho jsou to poklady, pro jiného cetky. Ve svém věku už si můžu dovolit být trochu sentimentální,“ loučí se s námi Karel Otruba. Čekají na něj už jeho zákazníci a spousta strojů, které od jeho šikovných rukou potřebují servis.

Vizitka prodejce: