Samotěžba dřeva šetří peníze za vytápění

Hned na úvod je třeba připomenout jednu zásadu. Aby topení dřevem přineslo kýžený efekt, je třeba použít dřevo suché. „Čerstvé dřevo by mělo před spalováním vysychat nejméně dvanáct měsíců, to tvrdé, jako je dub, buk, jasan, jilm nebo habr, dokonce dva až pět let. Nařezané dřevo je třeba skladovat v suchém samostatném dřevníku nebo na volném prostranství poskládané vodorovně do rázů a překryté shora nepromokavou pokrývkou,“ připomíná Pavel Haluza ze společnosti STIHL, jak získat z materiálu maximální výhřevnost. Proto je třeba materiál na topení připravovat s velkým předstihem a do zásoby.

Než vyrazíte do lesa

K samotnému kácení a porcování dřeva budete potřebovat kvalitní pilu. „Při jejím výběru je třeba si nejprve ujasnit, na co ji budete potřebovat a kolik dřeva chcete na zimu připravit,“ zdůrazňuje Josef Horálek, obchodní zástupce značky STIHL a zkušený praktik, který chodí na dřevo každý rok a svůj dům jím vytápí už bezmála třicet let. „Jiný objem člověk spálí v krbu, ve kterém si příležitostně přitápí pro navození romantické atmosféry. Pro přípravu dvou metrů dřeva pro tyto účely mu vystačí aku pila. Krbová kamna, kterými chce majitel domu topit většinu zimu, potřebují 10–15 metrů dřeva na sezonu a motorovou pilu, jako je MS 251. Další kategorií jsou lidé, kteří mají například zplynovací kotel na dřevo, a ti už potřebují alespoň 20–25 metrů dřeva a výkonnější motorovou pilu,“ říká.

>> Jakou pilu vybrat?

Legislativa v České republice po „hobbících“ nevyžaduje žádný průkaz nebo doklad o tom, že umíte s pilou pracovat. Ten musí mít stromolezci, dřevorubci-profesionálové a specialisté na rizikové kácení. Proto, než se vypravíte do lesa, mějte na paměti dvě cenné rady od profesionálů: „Žádný strom se nepodceňuje a v lese nesmím být nikdy sám,“ apeluje Horálek.

Tvrdé dřevo je první volba

Pokud má člověk možnost výběru, vždy sáhněte po tvrdém dřevě. „Do otevřených krbů je vhodnější dřevo listnatých stromů než jehličnatých. Dřevo jehličnanů je daleko náchylnější k hromadění a následným explozím plynů, které nelze vždy nazývat jen příjemným praskáním. Ty mohou vést u otevřených krbů dokonce k poškození koberců či nábytku v okolí krbu, o horších následcích jako úrazy lidí či požáry raději nemluvě,“ doporučuje Pavel Haluza. Při hoření borovice vzniká navíc ve srovnání se smrkovým i jedlovým dřevem podstatně větší množství sazí. „Za nejlepší dřevo do krbu považuji buk, javor, ovocné stromy nebo břízu, jejíž oblibu navíc zvyšuje malebná bílá kůra,“ pokračuje.

Cest, jak se ke dřevu dostat, existuje hned několik. „Buď si zakoupíte u lesního závodu pokácené surové kmeny, které si necháte přivézt a složit na své zahradě, a pak se do nich s nadšením vrhnete. Druhou variantou je domluvit se napřímo se soukromým majitelem lesa a dřevo vytěžit. Třetí možností je domluvit se s hajným, který obhospodařuje konkrétní polesí, aby vám přidělil a označil konkrétní stromy. Poté vám vystaví povolení k samovýrobě a můžete se do toho pustit,“ radí Horálek. Drobní majitelé lesa mohou probírku souší, tedy kácení uschlých stromů, provádět bez jakéhokoli povolení, jinak se nakládání s vlastním lesním porostem řídí určitými pravidly.

V tento moment je třeba dobře uvážit své schopnosti a nepřeceňovat své síly. „Není ostuda přiznat si, že kácet stromy neumím a že si zavolám na pomoc zkušenějšího kamaráda, od kterého se kácení můžete i naučit,“ znovu zdůrazňuje bezpečnost při práci s pilou Horálek. I malá chyba může mít fatální následky. „Když strom leží na zemi, je řezání pilou výrazně bezpečnější, než když ještě stojí,“ vyzdvihuje důležité pravidlo a doporučuje chodit do lesa na dřevo vybaveni osobními ochrannými pomůckami, jako jsou pevné boty, ochranná přilba, rukavice a neprořezné oblečení. Mobilní telefon v kapse, ale i sekyra, klíny a dobrá svačina jsou samozřejmostí.