Trend, o kterém chcete vědět víc: Jak začít se včelařením?

Při zběžném pohledu do přírody to vypadá, že úlů a včelařů přibývá. Je to tak i z vašeho pohledu?

Je to hodně generační záležitost a otázka návratu k rodinné tradici. Včelařit se v rodinách včelařů učí děti, vnoučata. Získají ke včelám vztah, pomáhají. Pak jdou studovat, založí rodinu, a když jsou děti velké a kariéra v práci vybudovaná, najednou je prostor vrátit se. Bylo to tak za totality i dříve a je tomu tak i dnes. Proto také máme co do počtu včelařů podle věkové kategorie čtyřicátníky na druhém místě.

A co úplní nováčci?

Co se týče těch, kteří chtějí včelařit, protože je láká činnost v přírodě, jejich počet v poslední době také roste. Zvláště ve městech, kde se rozmáhá střešní včelaření. Je to prostředek, jak se zbavit stresu, jak zapomenout na starosti. A možná je to i tím, že včelařit je moderní; o včelách a jejich přínosu pro člověka se hodně mluví. Ve sdělovacích prostředcích najdeme nejen zprávy o užitečnosti včel a prospěšnosti včelích produktů, ale zejména zprávy o úhynech, o tom, co by nastalo, kdyby včely nebyly.

Jste za zvyšující se zájem rádi? Nebo máte spíš obavy z toho, jaké dělají začátečníci chyby?

Začátečník, který o včelách nic neví, nic si nepřečetl, s nikým se neradil a pořídí si včelstva, je nebezpečný pro své okolí i pro své včely. Bez řádné péče a hlavně ošetření proti nemocem a nákazám mu včely do tří let uhynou. Do té doby ale ještě stačí tyto neléčené včely roznést nákazu do okolí na včelstva kolegů-včelařů. Opravdu je nutné přistoupit k tomu zodpovědně.

Pokud byste mohla dát právě člověku, který chce se včelařením začít, nějakou radu, co by to bylo? Na co lidé zapomínají? Jsou si vědomi zodpovědnosti?

Než si začátečník pořídí včely, měl by si základy včelaření nastudovat. Nejlépe zúčastnit se kurzů pro začátečníky, které organizuje naše Střední odborné učiliště včelařské – Včelařské vzdělávací centrum v Nasavrkách. Také by si ve svém okolí měl najít zkušeného včelaře, ke kterému bude chodit pro rady, a třeba se i v jeho hospodářství zapojí do práce se včelami. Teprve pak bych radila pořizovat si vlastní včelstva. Většinou se stává, že takovému začátečníkovi přenechá včelstva právě jeho rádce. Včelstva jsou tím pádem místní, a není proto třeba zařizovat jinak potřebná vyšetření na nemoci, která jsou nutná v případech přesunů včelstev mimo obec.

Existují nějaké obecné rady pro to, kam včelíny ideálně umístit?

Stanoviště včelstev je třeba vybrat především tak, aby vyhovovalo včelám. Nemělo by tam prát celý den slunce, nemělo by tam být větrno, měla by být v blízkosti voda… Ve výběru stanoviště může pomoci zkušený včelař. Důležité je také mít vhodný pozemek, ideálně svůj. Pokud chcete využít pozemek, který nevlastníte, potřebujete vždy souhlas vlastníka s umístěním včelstev. Z hlediska „úživnosti“ krajiny je důležitá také informace, kolik včelstev se v dané lokalitě nachází. Znamená to, že je nutné posoudit stav přírody, porostů, pastvy pro včely, zda se tam včely uživí. Dále je třeba brát ohled na lidi, kteří se v blízkosti včel mohou pohybovat. I když u nás chováme plemeno včely medonosné kraňské, která je šlechtěna především na mírnost, nevhodné umístění včelstev u pozemku souseda nebo veřejné cesty může přinést mnoho problémů.

A jaké jsou vlastně možnosti, kde pořídit včelstvo?

Jak už jsem říkala, nejlepší je získat včelstva od místních včelařů. Jinak existují včelaři, kteří nabízejí k prodeji oddělky nebo plnohodnotná včelstva. V rámci našeho svazu vydáváme každý měsíc jako přílohu časopisu Včelařství Včelařské inzertní noviny, kde je velká nabídka. Včelařství i Včelařské inzertní noviny dostává v rámci členských výhod každý náš člen domů do schránky. Pokud bude mít začátečník zájem o tuto formu získávání odborných rad, může se stát naším členem. Máme 1 100 základních organizací Českého svazu včelařů po celé ČR. Naši funkcionáři určitě rádi přispějí radou i konkrétní pomocí, členů je u nás organizováno celkem 56 tisíc. Jsme svaz s dlouhou historií, koneckonců příští rok budeme slavit 150 let od svého vzniku.