Umělecké sklony měl v genech, přesto cesta k řezbářství trvala dlouho

Jaké bylo vaše povolání před tím, než jste se začal živit dřevořezbou?

V mládí jsem se rozhodoval, zda mám jít na truhláře nebo střední zemědělskou školu. Říkal jsem si, že by mě určitě bavilo obojí, ale rodiče mě přemluvili, abych si udělal zemědělku v Písku, kde jsem i bydlel. Nebyl jsem však moc dobrý student. Ve třetím ročníku jsem odešel na učňovské středisko do Horažďovic. Takže jsem se nakonec vyučil strojníkem pro zemědělskou výrobu a pár let jsem dělal v zemědělském družstvu. Poté jsem šel zkusit jít pracovat do Klatov do firmy, která se zabývala truhlařinou. Práce se mi natolik zalíbila, že jsem u ní zůstal spoustu let. Zároveň jsem se díky ní naučil mnohé o práci se dřevem, z čehož těžím do dnes.

Co bylo prvním impulsem pro vyřezávání ze dřeva?

V jednom televizního pořadu o talentech jsem viděl člověka, který byl v krátkém časovém limitu schopen vyřezat do dřeva obličej starce. Strašně mě to zaujalo a začal jsem se o tento obor zajímat.

Fascinovala mě hlavně ta rychlost, jakou je možné díla vyřezávat. V Americe z toho dokonce vytvořili sport – Speed carving. Konají se v ní i mezinárodní soutěže. Soutěžící mají časový limit, nejčastěji hodinu, během které vytváří co nejhezčí dílo. Je až neuvěřitelné, co jsou někteří motořezbáři schopní vytvořit. Veškeré nářadí mají samozřejmě připravené předem. Na každé z motorových pil je namontována jiná tzv. carvingová lišta různé délky a postupně během časového úseku využijí téměř všechny. Pro detaily pak používají různé brusky, vrtačky a jiné elektrické nářadí. Dřevo může být předem i odkorněno a pokud řezbář chce, může si na špalek namalovat pomocné čáry, které pak urychlují jednotlivé řezy pilou. Sochy je dovoleno též barvit. Pro urychlení se používají spreje.

A když jsem si našetřil na svojí první motorovou pilu, začal jsem zkoušet své první vyřezávací pokusy. Vzpomínám si, jak inspirativní pro mě byla všechna videa spojená s touto tématikou.

Co vás na práci nejvíce baví?

Nejvíce mě baví sama podstata vyřezávání. To dosažení co nejlepšího a nejvěrnějšího detailu motorovou pilou. Také mě fascinuje rychlost vyřezávání motorovými pilami.

Na svých stránkách píšete, že se vaši předkové věnovali umělecké činnosti. Mohl byste mi o tom povědět více?

Určitě jsem nějaké geny a prostorové vidění podělil po svém dědečkovi. Preciznost zase po otci a také po pradědečkovi Antonínu Štěpánkovi, který byl sochařem a malířem. Jeho obrazy je dodnes možné najít v Píseckém muzeu.

Ze dřeva toho vyrábíte spoustu. Co vyřezáváte nejraději?

Asi to budou zvířata a zvoničky. Zvoničky vyrábím z jednoho kusu a snažím se docílit ladného tvaru s imitací šindele na stříšce. Stříšku pak opaluji plamenem. Zavírají se tím léta stromu a navíc to má hezký barevný efekt. V poslední době se mi zalíbilo do spodní části zvoniček zakomponovávat ještě další prvky, jako jsou například tváře starce nebo místa na květináče či zvířata v dutině.

Jakou největší sochu jste vyřezával a pro koho?

Zvonice byla i mým dosud největším dílem. Kde je umístěna, tak to už si bohužel nepamatuji.

Jakou nejzvláštnější věc jste vyřezával?

Není tomu tak dlouho, co mě oslovil zákazník s tím, že by si chtěl ozvláštnit suchý dřevěný záchod.  Vyřezal jsem mu jednotlivé části obličeje, které si pak přišrouboval na tento suchý záchod. Byl jsem z toho rozpačitý, ale když mi potom poslal výslednou fotku, vypadalo to opravdu dobře.

Kam nejdál se vaše sochy dostaly?

Zatím nejdále to bylo Slovensko a Německo. Uvidíme, co přijde dál.

 Kolik soch měsíčně zhruba vyřežete? A jak dlouho trvá vytvoření jedné sochy?

Množství soch a výrobků ze dřeva je vždy limitováno pracností na díle a velikostí díla. Teď mám před dokončením například 4 zvířata, která budou umístěna na stezku k Nepomuku. Na nich jsem pracoval zhruba 3 týdny. Každá ze soch je vysoká zhruba 165-180 cm. Samotná zvířata jsou o malinko větší, než ve skutečnosti. Zbytek díla pak znázorňuje kmen stromu, na kterém budou umístěny cedulky, které budou ukazovat cestu na další přírodní stanoviště.

 

S jakými nástroji se vám dělá nejlépe?

Já osobně používám pily STIHL. Mám jich zatím 7 a jsem s nimi spokojen. Od STIHLU mám na údržbu zahrady i křovinořez a tlakovou myčku na mytí. Jediné, co mě mrzí je, že v českém katalogu STIHL nenajdete carvingové pily. Naštěstí ale jde požádat prodejce a ten vám je ochotně objedná.

Ze kterého dřeva vyřezávate? A kde jej berete?

Vyřezávám nejčastěji z dubu. Je to tvrdé dřevo s krásnou kresbou, hodí se pro venkovní prostředí, příliš nepraská, dělají se do něj dobře detaily a hlavně se nechá brousit, i když je dřevo čerstvě poraženo.

Když jsem s řezáním začínal, měl jsem problém shánět dubové dřevo, ale teď jsem získal pár cenných kontaktů na lidi, kteří se s prodejem dřeva v mé blízkosti zabývají. Bohužel v době kůrovcové kalamity je docela problém, alespoň v našem kraji, sehnat silnější dubový kmen.