Víte, kde končí bioodpad z vaší kuchyně? Zpátky ve vaší zahradě

Bioodpad, tedy biologicky rozložitelný odpad, má široké využití a vyhodit ho do směsného odpadu je přeci jen škoda. A to nejen kvůli tomu, že tak plýtváme s cennými surovinami, ze kterých může vzniknout kvalitní substrát nebo hnojivo, ale ještě navíc zbytečně navyšujeme objem komunálního odpadu. Člověk si potom kvalitní substrát kupuje v obchodě na místo toho, aby si ho sám vyrobil.

Majitelé zahrad si to dobře uvědomují, neboť na svých pozemcích vyčleňují prostor pro kompost, ve kterém se při správné péči po několika letech přemění posekaná tráva, slupky z jablek nebo z brambor, zbytky zeleniny, čajové sáčky, listí nebo kávová sedlina v kvalitní zeminu, kterou vrátí zpátky na záhony v podobě substrátu. Do kompostu patří také podrcené zbytky dřevin, jako jsou odřezky nebo větvičky, které je ale třeba nejprve rozmělnit pomocí zahradních drtičů a štěpkovačů. Podobně, ale ve velkém měřítku fungují kompostárny, kam se i váš odpad z hnědé popelnice sváží, případně ho tam můžete ze své zahrady sami dovézt. V některých obcích a městech máte jako její občan právo zdarma odevzdat až jednu tunu bioodpadu ročně.

Koloběh bioodpadu v přírodě

Velkými producenty bioodpadu jsou specializované společnosti, které pečují o veřejnou zeleň i soukromé zahrady. Jednou z nich je pražská PVJ Group. „Na konci každého pracovního dne odvážíme do kompostárny posekanou trávu, větve z prořezávek stromů a odřezky z živých plotů, teď na podzim samozřejmě spadané listí a travní plsť z vertikutace a mech, které svojí činností vyprodukujeme,“ říká Václav Pištora, majitel firmy, která jen za rok 2022 odevzdá k dalšímu zpracování asi 200 tun biologicky rozložitelného odpadu.

V kompostárně se hned při příjezdu z dovezeného materiálu vytřiďují rozřezané pařezy a kmeny stromů, které se zpracovávají výkonnějšími stroji. Zbytek se pomocí mobilních drtičů promění ve vstupní materiál, který slouží jako základ pro okrasné mulčovací kůry nebo substráty různé kvality. Ty se potom prodávají zpátky zahrádkářům i profesionálním firmám. „Často to děláme tak, že na konci pracovního dne dovezeme do kompostárny bioodpad a rovnou si necháme do prázdného přívěsu naložit mulčovací kůru nebo substrát, který potřebujeme další den například na založení nového trávníku. Všechen materiál, který od našich zákazníků odvážíme, se tak vrací zpátky do jejich zahrad. Šetříme tak životní prostředí a nám tento koloběh snižuje i náklady na přepravu, protože ani z kompostárny nejezdíme s prázdnou,“ vyzdvihuje důležitý ekologický i ekonomický aspekt tohoto koloběhu Pištora.

Tropické ovoce ani zbytky jídla do kompostu nepatří

Ne všechen odpad z kuchyně je však vhodný dávat do kompostu nebo do hnědé popelnice. Určitě tam nepatří zbytky tropického ovoce, protože například meloun má tuhou slupku, která se těžko rozkládá. Stejně tak se nedoporučují kompostovat slupky z citrusů, které jsou ošetřeny chemickým postřikem, a navíc jsou také tuhé. Rizikové jsou i zbytky vařeného jídla, které lákají hlodavce. Dále do bioodpadu nepatří syrové maso, tuky, oleje nebo podestýlky domácích zvířat. „Pro nás jsou obrovským problémem plastové nebo skleněné odpadky, které při údržbě velkých veřejných ploch na první pohled nenajdeme, protože není v našich silách projít před sečením vysokou trávu do detailu. Pokud se smísí s posekanou trávou, znehodnotí ji a my ji musíme vyhodit na skládku, protože bioodpad s příměsí plastu nebo skla se do kompostárny vozit nesmí. Některé dokonce odmítají i travní drny a hlínu,“ upozorňuje Pištora.