Z rumiště zahrada. Jak toho dosáhnout?

Na začátek jedna špatná zpráva. Vzhledem k měsíci v roce a vegetačnímu vývoji rostlin (text vydáváme v červnu) a zeleně obecně není dobré se do takového velkého úkolu pouštět v této době. Rostliny už jsou v plném květu a vývoji, stromy plné mízy a dávno listnaté, a tudíž v nejsilnější kondici. Bojovat s nimi teď by znamenalo vydat spoustu zbytečné energie. Dobrá zpráva ale je, že právě v tuto dobu by se mělo dělat to, na co lidé při kultivaci často zapomínají.

„Říká se, že takový pozemek by měl člověk ideálně rok jen pozorovat, aby viděl, kde se usazuje sníh, kudy fouká vítr a jak moc a na jakých místech hřeje slunce. Pomůže to pak v dalším plánování,“ vysvětluje Střechová, podle které je načasování prací zásadní záležitostí. Sama svoji květinovou zahradu začala kultivovat s manželem a pomocníky na konci února, kdy je venku sice ještě zima, ale listy jsou ještě schované a s ničím se nemusí tolik bojovat. Pokácené stromy a keře se navíc většinou přímo na místě pálí, takže i pro tuto činnost je lepší zimní období, kdy nehrozí vznik požáru nebo rozšíření ohně.

>>>  Přemýšlíte nad zahradou? Přemýšlejte i nad pomocníky, se kterými se do úprav pustíte

Plánování Střechová nezmiňuje náhodou, i to je zásadní záležitost. U její květinové zahrady, kde se budou pěstovat květiny na prodej, je dobré dát trvalky do zadní části a letničky před ně, protože s těmi druhými se bude víc manipulovat, a tak je dobré, když budou dostupnější. Podívejte se také kolem sebe a plánujte s ohledem na množství stromů, které na pozemku máte. Přímo pod ně se třeba trvalky asi hodit nebudou, protože potřebují hodně vody, kterou jim strom vezme. Pokud plánujete spíš zahradu osázenou keři, tady se asi se střídáním rostlin počítat nedá. Pokud chcete ale pěstovat různé druhy letniček, dobré je příležitostně je prostřídat, aby si půda odpočala.

Bagr může být nejlepší kamarád

Když už jsme u té půdy, je jasné, že její kultivace a obohacení bude chtít hlavně u velmi zanedbaných a velkých pozemků hodně energie. Markéta Střechová, která nedávno získala čtyři tisíce metrů čtverečních, naznala, že to už není záležitost na ruční práce a povolala na pomoc bagr. „Sami a jenom rukama bychom takový pozemek zkulturnit nedokázali. Nebo možná ano, ale trvalo by to strašně dlouho. Bagr pomůže vytrhat kořeny pořezaných stromů, vytáhnout všechen možný nepořádek z půdy a také celý pozemek zarovnat,“ vysvětluje květinářka.

Sama povolala ještě i jinou těžkou techniku – nákladní auta s několika korbami plnými ornice. Pozemek, na kterém se její zahrada nachází, má totiž jílovitou půdu. I když se počítá i s hnojivem, na začátek je dobré postarat se také o kvalitnější svrchní vrstvu. „Je ale třeba počítat s tím, že je to přesně ten typ investice, který není vůbec vidět. Obrovská hromada na korbě udělá na pozemku jen tenkou vrstvu,“ upozorňuje Střechová. Podle její zkušenosti stojí tuna ornice od 500 do 1000 korun, přičemž na jednu korbu se jí vejde asi 16 tun. K tomu je třeba počítat i s cenou za samotné vyzvednutí, dovoz a složení na pozemku.

Využití tohoto i všech předchozích tipů by ale mělo pomoct tomu, že pro vás práce na zahradě bude rychlejší a jednodušší a ve výsledku z ní budete mít daleko větší radost.